POZVÁNKA

17.12. od 15 h na radnici zasedání

           zastupitelstva městské části

 

 

 

 

 

Akce pro členy
obvodní organizace:
září – listopad:
výroční členské schůze ZO
7. prosince Obvodní konference

 

Akce k seznámení s názory
a návrhy KSČM (vždy od 15 h):

***

Potřebujete se setkat s vedoucími
představiteli KSČM z Prahy 3 ?

NÁVŠTĚVNÍ DEN ČTVRTEK
odpoledne a v podvečer
v sídle OV KSČM Praha 3
Návštěvu je nutné předem sjednat!

***

 

 

 

 

 

 

OV KSČM PRAHA 3

 
 

facebook youtube 

Adresa:
Politických vězňů 1531/9
111 21 Praha 1 - Nové Město

 

(Nedaleko od stanice metra Můstek 
a zastávky tramvají Jindřišská)
https://mapy.cz/zakladni?x=14.4293387&y=50.0829823&z=17&source=addr&id=8939470

 

Telefon:
+420 725 646 003
+420 734 430 318

 

E-mail: 

ovpraha3@kscm.cz

Web:

RSS

Naše zprávy můžete číst také pomocí RSS (Rich Site Summary).
RSS čtečka
KSČM PRAHA 3Volby

Volby

Rozhovor kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro volební Haló noviny: Praha je klenot, ale musí se chránit!

Rozhovor kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro volební Haló noviny: Praha je klenot, ale musí se chránit!

(13.9.2012)
Voliči vás mohou znát z řady bitev o architektonickou podobu různých míst Prahy. Nedávno se hodně diskutovalo třeba o zboření domu na rohu Václavské náměstí a Opletalovy ulice.

Kauza byla otevřena shodou okolností v době, kdy jsem seděl v příslušném výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy. Rohový dům, o němž se tolik diskutovalo, není nijak zvlášť výjimečný, ale byla by škoda ho nahrazovat úplnou modernou, která tam má vzniknout. Bohužel, mnohem méně pozornosti přitahuje vedlejší dům v Opletalově ulici, který má být rovněž srovnán se zemí, a který je po historické stránce cennější než dům rohový, neboť pamatuje spisovatele a básníka Jana Nerudu jako novináře. Ten dům je ještě ve stavu, kdy by se dal zachránit (fasáda a klenuté stropy v přízemí ještě stojí), ale dělá se vše proto, aby byl zbořen.

Podobně se bojuje o Nákladové nádraží Žižkov.

To je velká kauza a ještě dlouho asi bude. Nevím, jestli změny na žižkovské radnici něčemu pomohou, ale obávám se, že moc ne. Nikdo si neuvědomuje, že jakmile na nákladovém nádraží jednou vytrháme koleje, padne navždy šance, kterou by nám mohlo závidět kdekteré velkoměsto – zásobovat východní část centra vlakovou dopravou. Říkám otevřeně, že naše snaha – a mluvím nyní za komunisty - prohlásit nákladové nádraží za kulturní památku je jen taktika, jejímž cílem je zachránit to podstatné, tedy naději, aby nádraží zase jednou plnilo svou základní funkci sic na menším území.

Zájem developerů v této lokalitě stavět je však enormní.

Nechť se tam staví. V severní části při Malešické ulici si dovedu představit obytné domy - ale v blokové zástavbě odpovídající druhé straně ulice. Je zbytečné tam zatahovat sídlištní typ zástavby. A na Basilejském náměstí by bylo dobré postavit obchodní dům, který tam zjevně chybí. Co se týká jižní části u hřbitovů, je v prvé řadě nutné tam vysázet stromořadí, nejlépe topolové, které by odclonilo čestná vojenská pohřebiště. Za touto zelenou stěnou pak může být jakákoli nerušivá činnost, která by třeba i odhlučnila zbylou skladovou část nákladového nádraží. Dovedu si tam představit i velkou technickou střední školu. Řada střeních průmyslových škol dnes nesmyslně sídlí v domech z 19. století v historickém centru města. Zde by mohla vzniknout víceoborová škola s učebnami, laboratořemi a dílnami na úrovni dnešní doby.

Někde se bojuje o bourání, jinde o stavbu – Kaplického Chobotnice je asi nejlepší příklad.

Pokud by měla být Chobotnice v Praze postavena, určitě ne na Letné. Kdybyste si stoupli na Karlův most a podívali se na sever, nad Kramářovou vilou by se lesklo velikánské oko Chobotnice, protože by se od něj odráželo skoro celý den z jihu slunce. Absolutní nesmysl. Ultramoderní, přes čtyřicet metrů vysoká stavba – to jsou dva normální pětiposchoďové baráky na sobě - by byla doslova fackou pražskému panoramatu. Osobně si myslím, že by se Chobotnice mohla postavit na Vypichu, v blízkosti studentských kolejí, protože Národní knihovna je především pro studenty. Navíc v dosahu Vypichu bude stanice metra. A z oka Chobotnice by byl výhled za motolskou nemocnici do krásné přírody lesů Cibulky.

Pár pochybných staveb však již postaveno bylo. Za nejošklivější novodobou stavbu je považován hotel Don Giovanni u stanice metra Želivského.

To je stará historie. Pozemek u metra patřil městské části Praha 3. My tehdy říkali: dejme ten pozemek do nájmu a za pár let nasbíráme spoustu peněz. Pravicová část radnice, na začátku 90. let velice silná, nás žel přehlasovala, neboť potřebovala rychlé peníze, které potom stejně rozfrcala, a pozemek za 80 milionů prodala Rakušanům. Výsledkem je to, co tam dneska vidíme, a to vás ujišťuji, že se nám na stavební komisi podařilo zabránit ještě mnohem horším variantám. Mohla to být ještě mohutnější a nabubřelejší krabice. Navíc vedle postavili sídlo Svobodné Evropy, což je stavba sice rozměrově uměřená, leč z bezpečnostních důvodů uzavřená a zabírající místo, které v minulosti sloužilo sportovnímu a rekreačnímu vyžití. Velké území sportovišť na Hagiboru se postupnou zástavbou pozvolna zmenšuje.

Zkrátka, schází cit pro nezaměnitelný charakter Prahy i pro potřeby obyvatel.

Ano, ale abychom nenadávali jen na dnešní stavebníky. Architekt Pragner se podle mne v minulé době Novou scénou Národního divadla také příliš nevyznamenal. Domnívám se, že tato stavba bude diskutována ještě desítky let. Původně byla plánována stavba s jednoduchou skleněnou fasádou, v které by se odrážel obraz budovy akademie věd na protilehlé straně Národní třídy. Jenže vznikl požadavek na další divadelní scénu, a ta potřebovala odhlučnit. Pan Pragner nakonec osázel celou fasádu skleněnými obrazovkami, ale neuvědomil si, jak strohý a masivní kus hmoty tím do Národní třídy zasadil. Kdyby fasádu aspoň ozvláštnil například sochami z lehkých materiálů (jako na historické budově Národního divadla), mohl to ještě zachránit. Architekt, pokud chce stavět v historickém centru, by měl respektovat okolí, a ne stavět dům, který bije do očí. Bohužel, architekti si novými stavbami často chtějí postavit pomník. Takových pomníčků je po Praze mnoho. Z nové éry bych jmenoval třeba Tančící dům. Ukázkou nevkusu je rovněž obchodní centrum na křižovatce Flora. Architekt naprosto nerespektoval, že vedle přeci sousedí největší pražský hřbitov! Stavba převyšuje i ty nejvyšší letité stromy na tomto hřbitově. Dominuje nejen velikostí, ale i nevhodnou funkcí v místě - to je neštěstí. Obecně bych řekl, že Praze chybí funkce hlavního architekta. Některá města v ČR si ji ponechala a myslím, že neprohloupila. V Praze žel vládne chaos.

Ale nových bytových domů se staví poměrně hodně, to musíme uznat.

Jenže mnohé jsou poloprázdné! Tím jakým způsobem a pro koho se staví, vytváříme situaci, že za deset, dvacet let nebudeme mít - paradoxně - nové byty pro mladé lidi. Developerské projekty jsou stavěné pro movité klienty, a těch není tolik, navíc je krize a i oni šetří. U nás na Praze 3 je ukázkový příklad: věžáky pod Parukářkou, kde jsou luxusní mnohapokojové byty za desítky milionů korun. Zejí prázdnotou. Kdyby tam nabídli třípokojové byty za rozumnou cenu, možná by to – před krizí – obsadili. Ale stavět přepychové apartmány v gigantických novostavbách je nesmysl. Pokud někdo chce stavět luxusní apartmány, ať jde do centra Prahy a zrekonstruuje některý z chátrajících historických domů z 18. - 19. století. Tím by posloužil Praze a přitom by si takové byty koupili – troufám si tvrdit – možná i ti, co z Prahy odešli do vil a rodinných domů za městem, kde se bez více aut v rodině neobejdou pro nedostatečnou místní vybavenost službami a potřebou dojíždět do práce, do školy apod. Těmto lidem dorůstají děti a přemýšlí, kam by se mohli do Prahy vrátit. Ale oni nepůjdou bydlet zpět do „paneláku“, byť luxusního skloželezobetonového.
Odpovědi komunistického kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro týdeník 5+2

Odpovědi komunistického kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro týdeník 5+2

(13.9.2012)
1. Je podle Vás systém parkovacích zón nastaven vhodně?

Ne. Když už parkovací zóna tak jedna s jedinými pravidly a jediným obecním provozovatelem. Preference především bydlících v místě, ale nezapomínat na možnost parkování pro invalidy, řemeslníky a zásobování na vyhrazených místech a v památkové rezervaci i po omezenou dobu.

2. Co by se podle Vás mělo udělat s Nákladovým nádražím Žižkov?

Zachovat nákladové nádraží s kolejemi uprostřed mezi skladovými budovami jako možnost zásobování centra města. Severní část k Malešické zastavět blokovou bytovou zástavbou, na Basilejském nám. obchodní dům a v jižní části k hřbitovu střední víceoborovou technickou školu s laboratořemi a dílnami.
Vizitka kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro Českou tiskovou kancelář

Vizitka kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro Českou tiskovou kancelář

(13.9.2012)
Pavel Ambrož, 54 let
Vše pro budoucnost - tou jsou naše děti. Proto je třeba zajistit dětem kvalitní výchovu a vzdělávání bez školného a jejich opatrovníkům sociální zabezpečení. Jsme povinni předat jim zemi se zdravým životním prostředím, zachovalou přírodou a přírodními zdroji, ale i kulturní odkaz předků. Tomu musí odpovídat výsledky práce zvolených zástupců do obou komor Parlamentu ČR.
Odpovědi kandidáta KSČM do Senátu Pavla Ambrože na otázky média Kauza3

Odpovědi kandidáta KSČM do Senátu Pavla Ambrože na otázky média Kauza3

(13.9.2012)
1. Proč jste se rozhodl kandidovat na senátora?

Členové strany si mne vybrali.

2. Čím hodláte přispět do senátní diskuze v případě Vašeho zvolení? Jaká jsou Vaše témata?

Senát je zákonodárný orgán, který má svojí činností reagovat na stav ve společnosti
a řešit zákonnými normami podmínky pro její další vývoj ve prospěch všech občanů.
Z toho pro mne vyplývají tyto priority:
– zlepšení mezilidských vztahů, změna životního stylu ve zdravém životním prostředí
– zajištění kvalitní výchovy a vzdělávání dětí a sociálního zabezpečení jejich
opatrovníků
– sociálně zdravotní a kulturní zabezpečení seniorů; zastavit zvyšování důchodového
věku
– řešení nezaměstnanosti a bezdomovectví; nabídka vzdělávání a práce s bydlením
sociálně vyloučeným
– dostupné veřejné služby
– zavedení regulačních podmínek pro stanovení nájemného z bytů a stanovení sociálního
nájemného v obecních bytech pro potřebné
– ochrana přírody a přírodních zdrojů
– ochrana a oprava památek
– stop vydávání státního majetku církvím; stop privatizaci náboženských nemovitostí
církvím; dohodnout jejich společnou správu státem, kraji, obcemi a církvemi
– prevence a postih kriminality; rovnost občanů před zákonem
– stažení českých vojáků ze zahraničí; vystoupení ČR z vojenské složky NATO
– progresivní daně z příjmů, nulová DPH z potravin a léčiv, odstranění stropů plateb
sociálního a zdravotního pojištění
Na základě zkušeností získaných za 20 let práce ve funkci zastupitele v Praze navrhuji posílit postavení zastupitelstva vůči radě obce/kraje a dál rozvíjet možnost účasti každého občana na rozhodování samospráv i při tvorbě zákonů, nejen referendem.

3. Jak občané Prahy 3 pocítí Vaše případné zvolení?

Neodstěhuji se do lepšího bydlení, jak se stalo u některých „vyvolených“. Budu politicky činný nejen jako senátor v MČ Praze 3 a v Praze, zůstanu i ve stranických funkcích (předsedy OV a člena KV KSČM) a nadále budu organizovat bezplatnou sociálně právní poradnu, která se tak stane jedním z kontaktních míst senátora s občany.

4. Existuje ve Vašem životě něco, za co se dnes stydíte?

Ne.

5. Jaký je největší a nejpalčivější problém Prahy 3?

Jsou dva, první se dlouhodobě prohlubuje a druhý hrozí.
Prvním je bydlení. Vysoké nájemné a předražený prodej obecních bytů nájemníkům. Likvidace obecního bytového fondu.
Druhým je dopravní. Dosud nebudovaná část městského okruhu s vnucovanou jarovskou spojkou, která by přivedla tisíce aut do starého Žižkova.
Odpovědi Pavla Ambrože, kandidáta do Senátu, na literární anktetu českého levicového deníku Haló noviny

Odpovědi Pavla Ambrože,kandidáta do Senátu,na literární anktetu českého levicového deníku Haló noviny

(12.9.2012)
1. Co jste v poslední době četl a zaujalo vás natolik, že byste to doporučil i čtenářům Haló novin? Co se vám na knize nejvíce líbilo?

Pro oddech jsem v sobotu sáhl do své knihovny po písňových textech Vladimíra Vysockého a Jaromíra Nohavici. Ve spojení s přehráním gramofonové desky či CD je to nádherný požitek.

váš šálek kávy
Četba byla má vášeň. V dětství mne nejvíce zaujaly příběhy Julese Verna, Tři mušketýři od Alexandra Dumas (včetně pokračování) vydaní s nádhernými grafikami a bohatými dějepisnými vysvětlivkami, a samozřejmě foglarovky. Brzy jsem přečetl knihovny rodičů - beletrie, básně i politická díla. Ale dle mého zájmu o historii a architekturu jsem po 15 roce věku přešel na odbornou literaturu. Asi nejvíce mne zaujalo podrobné dílo pana Spěváčka Karel IV., dokonce jsem jej znova četl na vojně. Při současných cenách knih, odborných zvláště, jsem rád, že v rodině nebylo zvykem zbavovat se starých přečtených knih a jsou nyní nejobsáhlejší používanou výbavou mého bytu.

Odpovědi kandidáta do senátu Pavla Ambrože na otázky Pražského deníku

(11.9.2012)
1. Proč jste se rozhodl kandidovat?

Členové strany si mne vybrali.

2. Kde jste do této doby pracoval?

V ZPA technickým kontrolorem do roku 1992 a po té na ČSSZ, kde dávkuji důchody.

3. Co byste v Senátu ČR chtěl prosadit/změnit?

Zajistit kvalitní výchovu a vzdělávání dětí a sociální zabezpečení jejich opatrovníků, sociálně zdravotní zabezpečení seniorů. Zastavit zvyšování důchodového věku. Řešit nezaměstnanost a bezdomovectví nabídkou vzdělávání a práce s bydlením sociálně vyloučených. Zavést regulační podmínky pro stanovení nájemného a stanovení sociálního nájemného v obecních bytech pro potřebné. Zlepšit ochranu přírody, přírodních zdrojů a památek. Podpořím stažení vojáků ze zahraničí a vystoupení z vojenské složky NATO, progresivní daně z příjmů, nulovou DPH z potravin a léčiv, odstranění stropů plateb sociálního a zdravotního pojištění. Navrhnu posílit postavení zastupitelstva vůči radě.

Odpovědi kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro dotazník Region Revue

Odpovědi kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro dotazník Region Revue

(10.9.2012)
1. Co vás přivedlo do politiky?
Příkladem mi byl vždy táta, rovný a přímý chlap, člen strany od roku 1936, ačkoliv pracoval u Bati, kde to bylo zakázané. Zájem o politické dění ve mně již v dětství probudil rok 1968. Po změnách na radnicích po Listopadu jsem za KSČM byl poprvé zvolen na žižkovskou radnici v listopadu 1990.
2. Jaký je váš názor na instituci senátu? Je k něčemu dobrý? A pokud ne, proč usilujete o kandidaturu na post senátora?
Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to. Ale než na to dojde, budu v senátu pracovat ve prospěch většiny občanů České republiky.
3. Kdybyste měl vybrat ze svého volebního programu jedinou věc, kterou byste mohl prosadit a žádnou jinou, která by to byla?
Zákon o progresivní dani z příjmu, nulové DPH z potravin a léčiv, odstranění stropů plateb sociálního a zdravotního pojištění.
4. Máte nějaké koníčky pro volný čas? A máte na ně vůbec čas?
Zálibou je především historie, ale i architektura a urbanismus. Jako oddech pěší turistika – aspoň pár hodin o víkendu v přírodě.
Dotazník pro kandidátky a kandidáty do Senátu od občanské iniciativy Alternativa zdola

Odpovědi Pavla Ambrože na dotazník pro kandidáty do Senátu od občanské iniciativy Alternativa zdola

(8.9.2012)

1. Přímá demokracie a tzv. obecné referendum, kde by občané mohli přímo ovlivňovat zásadní rozhodnutí, zůstává už od roku 1993 přes své zakotvení v Ústavě České repub-liky na republikové úrovni nenaplněným slibem. Podporujete co nejširší uplatňování přímé demokracie, zvláště pak lidová hlasování o nejdůležitějších otázkách na všech úrovních veřejné správy?


Ano


2. Podporujete různé formy účasti (participace) zaměstnanců na řízení, kontrole a výsled-cích podniků i institucí všech typů, ve veřejné správě včetně účasti občanů při zpraco-vání rozpočtů, a to i jejich zakotvení v právních normách nejméně v rozsahu vzorů z členských států EU?


Ano


3. Považujete formu družstva (ať již výrobního, odbytového, zemědělského, bytového, či v sociální nebo kulturní oblasti) za nadále perspektivní formu hospodaření a řešení řady místních problémů, která zasluhuje podporu veřejné správy, včetně zvláštního zá-kona, jak je tomu v řadě zemí?


Ano


4. Domníváte se, že stabilizace veřejných rozpočtů a vyvedení ze současné krize celosvě-tově i v naší zemi je nutné hledáním nových rozvojových cest, ne škrty a omezováním veřejných programů?


Ano


5. Jste pro legislativní i exekutivní podporu vytváření nových komunitních a lokálních způsobů řešení různých problémů a posílení vzájemné důvěry v komunitách různého druhu, včetně obcí a jejich částí (např. vzájemná spolupráce, poskytování výhod a pod-pora cestou vzájemného poskytování služeb a zboží mezi právnickými i fyzickými oso-bami, využití „lokálních měn“ jako zvláštních zúčtovacích prostředků a další formy tzv. lokální ekonomiky)? Vidíte v tom možnou cestu rozvoje v místech s hospodářskými a sociálními problémy?


Ano, především obcí.


6. Souhlasíte spíše s posilováním jistot a práv zaměstnanců spíše, než s jejich omezováním podle postupu, který uplatňuje současná vláda?


Ano


7. Jste pro podporu a organizaci pracovních příležitostí i cestou orgánů veřejné správy v celém jejich systému, a to jako jednoho z jejich hlavních úkolů podílejících se na účel-né plné zaměstnanosti, včetně jeho vtělení do právního řádu?
Ano


8. Podporujete snahu současné vlády zákonem omezit nebo vymezit právo na stávku?


Ne


9. Budete podporovat akce obcí i hospodářských subjektů směřující k ekonomicky účin-nému snižování jejich energetické závislosti na centrálních dodavatelích energií a širší rozložení energetických zdrojů pro zvýšení bezpečnosti a jistoty dodávek cestou malých a středních vodních elektráren, tepláren na biomasu, generátorů na bioplyn, větrných a fotovoltaických elektráren apod.?


Budu podporovat preventivní neplýtvání ve spotřebě elektřiny a pokud výstavbu energe-tických zdrojů tak těch, které by řešily vyšší přírůstek příkonu do sítě při menším záboru plochy a za menšího poškození životního prostředí. Některé v otázce uvedená řešení v české praxi nejsou tak ekologická, jak se propagují, neuvádí se jejich skutečné finanční náklady, nároky na přenosovou soustavu, poškození přírody a tváře krajiny, zábor země-dělské půdy, kde by se měla zabezpečovat spíš potravinová soběstačnost.


10. Jste pro zachování veřejnoprávních médií (Česká tisková kancelář, Český rozhlas a Čes-ká televize) s výrazným zlepšením jejich hlavního poslání – zajišťovat a poskytovat vy-vážené a objektivní zpravodajství a další programy?


Ano, pokud se konečně stanou nezávislými, budou vydávat ověřené pravdivé informace, dají možnost projevu všem, přestanou mne a mé kolegy očerňovat pro naše politické ná-zory a ideu budoucnosti společnosti.


11. Považujete otázku rovných příležitostí mezi muži a ženami v naší zemi za uspokojivě vyřešenou?


Ano, během dvacátého století došlo, i díky socialistům a komunistům, k obratu ve prospěch zrovnoprávnění žen. Zajisté je třeba pokračovat, ale nemělo by se přitom zapomínat na postavení ženy dané přírodou.


12. Souhlasíte s trendem sociální reformy ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (omezovat sociální podporu rodin s dětmi, rodiček, důchodců, postižených osob atd.)?


Ne


13. Jste pro zvyšování účasti občanů na hrazení zdravotní péče?


Ne, zájmem státu má být zdravá společnost, tedy zdravotnictví zcela zdarma.


14. Souhlasíte s vyvedením části prostředků určených dosud na veřejné důchodové pojiš-tění do soukromých fondů (opt-out, tzv. II. pilíř) v rámci reformy důchodového systé-mu?


Ne, protože to bude na úkor těch, co si to nebudou moci dovolit nebo do takového celo-životního risku nebudou chtít jít. Ostatně možnost navíc se pojistit mimo státní sociální zabezpečení měl a má každý, tak kdo na to má a má chuť své vydělané prostředky inves-tovat do pojištění na seniorskou část života, mohl a může tak učinit, ale jen za své.


15. Souhlasíte s nutností podstatně zvýšit potravinovou soběstačnost, a to i podporou le-gislativních opatření?

 
Ano


16. Je pro Vás důležitější regulace internetu a kontrola jeho uživatelů v zájmu ochrany au-torských práv a ochrany před ilegálním obsahem než právo na soukromí, svobodu slova a sdílení informací?


Ano


17. Máte zájem spolupracovat s občanskou iniciativou Alternativa zdola, jejíž aktivity jsou přednostně zaměřeny do oblastí zahrnutých v předchozích otázkách?


Ano

Chcete-li něco občanské iniciativě Alternativa zdola sdělit, např. ze svých programových priorit nad rámec uvedených otázek, učiňte to zde:


Senát je zákonodárný orgán, který má svojí činností reagovat na stav ve společnosti
a řešit zákonnými normami podmínky pro její další vývoj ve prospěch všech občanů.
Z toho pro mne vyplývají tyto priority:
– zlepšení mezilidských vztahů, změna životního stylu ve zdravém životním prostředí
– zajištění kvalitní výchovy a vzdělávání dětí a sociálního zabezpečení jejich opatrovníků
– sociálně zdravotní a kulturní zabezpečení seniorů; zastavit zvyšování důchodového věku
– řešení nezaměstnanosti a bezdomovectví; nabídka vzdělávání a práce s bydlením sociálně
vyloučeným
– dostupné veřejné služby
– zavedení regulačních podmínek pro stanovení nájemného z bytů a stanovení sociálního ná
jemného v obecních bytech pro potřebné
– ochrana přírody a přírodních zdrojů
– ochrana a oprava památek
– stop vydávání státního majetku církvím; stop privatizaci náboženských nemovitostí církvím;
dohodnout jejich společnou správu státem, kraji, obcemi a církvemi
– prevence a postih kriminality; rovnost občanů před zákonem
– stažení českých vojáků ze zahraničí; vystoupení ČR z vojenské složky NATO
– progresivní daně z příjmů, nulová DPH z potravin a léčiv, odstranění stropů plateb sociální
ho a zdravotního pojištění
Na základě zkušeností získaných za 20 let práce ve funkci zastupitele v Praze navrhuji posílit postavení zastupitelstva vůči radě obce/kraje a dál rozvíjet možnost účasti každého občana na rozhodování samospráv i při tvorbě zákonů, nejen referendem.

Odpovědi kandidáta do Senátu Pavla Ambrože na otázky časopisu Romano hangos

Odpovědi kandidáta do Senátu Pavla Ambrože na otázky časopisu Romano hangos

(7.9.2012)
1. Koho byste rádi viděli ve funkci prezidenta a proč ?

Předsedu KSČM JUDr. Vojtěcha Filipa. Má patřičné vzdělání a dlouholetou praxi v poslaneckých funkcích. Hájí české zájmy - nezávislí, on i politická strana, na zahraničních partnerech.

2. Koho byste považovali za nejhorší možnou volbu ?

Osoby a navržení z politických stran, které vnucují cizí zájmy na úkor potřeb české společnosti (např. Schwarzenberg, Sobotka z ODS).

3. A co by nově zvolený prezident měl činit v oblasti tzv. romské problematiky ?

Měl by se vyjadřovat jako přísný ale spravedlivý táta. Pokárat i pochválit. Nebát se, jak na jeho výroky budou reagovat média. Práci ve věci musí vykonat vláda a parlament ve spolupráci s kraji a obcemi.
Prezentace kandidáta do Senátu Pavla Ambrože v Radničních novinách

Prezentace kandidáta do Senátu Pavla Ambrože v Radničních novinách

(6.9.2012)
Senát je zákonodárný orgán, který má svojí činností reagovat na stav ve společnosti a řešit zákonnými normami podmínky pro její další vývoj ve prospěch všech občanů. Z toho pro mne vyplývají tyto priority:
Zajistit kvalitní výchovu a vzdělávání dětí a sociálního zabezpečení jejich opatrovníků, sociálně zdravotní zabezpečení seniorů. Zastavit zvyšování důchodového věku. Řešit nezaměstnanost a bezdomovectví nabídkou vzdělávání a práce s bydlením sociálně vyloučeným. Zavést regulační podmínky pro stanovení nájemného z bytů a stanovení sociálního nájemného v obecních bytech pro potřebné. Zlepšit ochranu přírody a přírodních zdrojů, a záchranu památek. Jsem proti vydávání státního majetku církvím a privatizaci náboženských nemovitostí církvím. Navrhnu dohodu o společné správě tohoto majetku státem, kraji, obcemi a církvemi. Podpořím prevenci a postih kriminality, rovnost občanů před zákonem, stažení českých vojáků ze zahraničí, vystoupení ČR z vojenské složky NATO, progresivní daně z příjmů, nulovou DPH z potravin a léčiv, odstranění stropů plateb sociálního a zdravotního pojištění, ale i regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Na základě zkušeností získaných za 20 let práce ve funkci zastupitele v Praze navrhuji posílit postavení zastupitelstva vůči radě obce/kraje a dál rozvíjet možnost účasti každého občana na rozhodování samospráv i při tvorbě zákonů, nejen referendem.
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena