PETICE

.petice_lithium.doc e-mail: kubadnes@seznam.cz

www.facebook.com/kubadnes



 

 

 

 

 

 

 

POZVÁNKA

19.12. v 15 h na radnici

zasedání ZMČ

Akce k seznámení s názory

a návrhy KSČM (vždy od 15 h):



***

Potřebujete se setkat se zastupiteli,
s vedoucími představiteli KSČM z Prahy 3 ?
NÁVŠTĚVNÍ HODINY
vždy ve čtvrtek od 17 do 19 hodin
v sídle OV KSČM Praha 3
v Baranově 1833/11

 

***

Pořádá SPaS  v budově DOS
(Churchillovo náměstí v Praze 3)



 

 

OV KSČM PRAHA 3

 

facebook youtube 

Adresa:

Baranova 1833/11

130 00 Praha 3 - Žižkov

(Nedaleko od stanice metra Flora a zastávky tramvaje Radhošťská)
http://www.mapy.cz/zakladni?

 

Telefon:

+420 222 710 014
+420 222 719 077
+420 725 646 003
+420 734 430 318

 

E-mail: 

ovpraha3@kscm.cz

Web:

http://praha3.kscm.cz

RSS

Naše zprávy můžete číst také pomocí RSS (Rich Site Summary).
RSS čtečka
KSČM PRAHA 3Volby

Volby

předchozí 1-1011-2021-28 další
Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do Poslanecké sněmovny

(3.10.2013) autor: Pavel Ambrož
KSČM zahájila v Praze volební kampaň 20. září u Anděla, kde představila své kandidáty. V Praze 3 roznášíme letáky do poštovních schránek a s kandidáty oslovíme občany při rozdávání volebních novin v ulicích:
Volební program kandidáta KSČM do Senátu Pavla Ambrože

Volební program kandidáta KSČM do Senátu Pavla Ambrože

(5.10.2012)
Senát je zákonodárný orgán, který má svojí činností reagovat na stav ve společnosti
a řešit zákonnými normami podmínky pro její další vývoj ve prospěch
všech občanů.
Z toho pro mne vyplývají tyto priority:
– zlepšení mezilidských vztahů, změna životního stylu ve zdravém životním
prostředí
– zajištění kvalitní výchovy a vzdělávání dětí a sociálního zabezpečení jejich
opatrovníků
– sociálně zdravotní a kulturní zabezpečení seniorů; zastavit zvyšování důchodového
věku
– řešení nezaměstnanosti a bezdomovectví; nabídka vzdělávání a práce
s bydlením sociálně vyloučeným
– dostupné veřejné služby
– zavedení regulačních podmínek pro stanovení nájemného z bytů a stanovení
sociálního nájemného v obecních bytech pro potřebné
– ochrana přírody a přírodních zdrojů
– ochrana a oprava památek
– stop vydávání státního majetku církvím; stop privatizaci náboženských nemovitostí
církvím – dohodnout jejich společnou správu státem, kraji, obcemi
a církvemi
– prevence a postih kriminality; rovnost občanů před zákonem
– stažení českých vojáků ze zahraničí; vystoupení ČR z vojenské složky NATO
– progresivní daně z příjmů, nulová DPH z potravin a léčiv, odstranění stropů
plateb sociálního a zdravotního pojištění
Na základě zkušeností získaných za 20 let práce ve funkci zastupitele v Praze
navrhuji posílit postavení zastupitelstva vůči radě obce/kraje a dál rozvíjet
možnost účasti každého občana na rozhodování samospráv i při tvorbě zákonů,
nejen referendem.
Pavel Ambrož - kandidát KSČM do Senátu

Pavel Ambrož - kandidát KSČM do Senátu

(4.10.2012)

Věk: narozen v úterý 19. srpna 1958 v Praze.


Vzdělání: Maturita v roce 1977 na Střední průmyslové škole elektrotechnické (obor měřící a automatizační technika).


Základní vojenská služba: Svobodník, útvar radiotechnického zabezpečení u letectva.


Povolání: Do srpna 1992 technický kontrolor ve výrobě (většinou výstupní kontrola) v podniku Křižík s. p. (dříve název ZPA Košíře k. p.), v září 1992 nezaměstnaný, od října 1992 referent dávkového odboru České správy sociálního zabezpečení (důchody).


Veřejná činnost: Zakladatel společenství Komuna, v letech 1981-90 člen Občanského výboru č. 76 v Praze 3, od listopadu 1990 do října 2002 člen Zastupitelstva MČ Praha 3 (od listopadu 1994 předseda Klubu komunistů-členů Zastupitelstva MČ Praha 3; členem většiny komisí rady, výborů a fondů zastupitelstva, například v letech 1994-8 předseda dopravní komise Rady MČ Praha 3), v letech 2002-10 člen Zastupitelstva hl. m. Prahy (v letech 2002-6 člen výborů sociálního a zdravotního, dopravy, kultury, ochrany památek a cestovního ruchu; v letech 2006-10 člen výborů ochrany památek a cestovního ruchu, sociálního, zdravotního, v roce 2010 člen výboru dopravy a dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy), v roce 2011 člen komise Rady hl. m. Prahy pro plánování sociálních služeb v Praze, organizátor bezplatné sociálně právní poradny při OV KSČM Praha 3.


Stranická činnost: Od roku 1983 kandidát a od roku 1985 člen KSČ, v letech 1985-9 místopředseda a předseda základní organizace, od roku 1990 člen KSČM, člen OV KSČM Praha 3 a PR KSČM, od roku 1997 člen odborných sekcí ÚV KSČM (pro sociální politiku a zdravotnictví), v letech 2007-10 člen komise regionální a komunální strategie ÚV KSČM, v letech 2000-6 místopředseda PR KSČM pro komunální politiku (v letech 2000-2 ) a pro odborné zázemí (v letech 2002-6), v letech 2006-12 člen VV PR KSČM pro odborné zázemí a místopředseda Rady zastupitelů při PR KSČM, člen odborných skupin PR KSČM, od roku 2010 předseda OV KSČM Praha 3.

Záliby: historie, architektura a urbanismus.


Oddech: pěší turistika.

Pražskénovinky.cz: Pavel Ambrož nejen proti tzv. církevním restitucím

Pražskénovinky.cz: Pavel Ambrož nejen proti tzv. církevním restitucím

(2.10.2012)

Veřejná petiční akce proti tzv. církevním restitucím bude ve čtvrtek 4. října před Kubelíkovou nemocnicí na Žižkov.

Akce proběhne tento čtvrtek 4. října od 16 hodin před Kubelíkovou nemocnicí na Žižkově, na rohu ulic Kubelíkova a Ševčíkova na Praze 3, jedním z možných objektů těchto "restitucí". Pro Pražskénovinky to uvedl Milan Krajča, člen Výkonného výboru Obvodního výboru KSČM Praha 3.

Podle jeho slov petiční akci bude pořádat Komunistická strana Čech a Moravy na Praze 3 a zúčastní se ji i komunistický kandidát do Senátu ve volebním obvodu č. 26 Pavel Ambrož.

Ten ve volební program kandidáta do Senátu poznamenal: "Senát je zákonodárný orgán, který má svojí činností reagovat na stav ve společnosti a řešit zákonnými normami podmínky pro její další vývoj ve prospěch všech občanů."

Jak kandidát Pavel Ambrož pro Pražskénovinky prozradil mezi jeho priority patří zlepšení mezilidských vztahů, změna životního stylu ve zdravém životním prostředí, zajištění kvalitní výchovy a vzdělávání dětí a sociálního zabezpečení jejich opatrovníků a sociálně zdravotní a kulturní zabezpečení seniorů; zastavit zvyšování důchodového věku.

Kandidát do Senátu ve volebním obvodu č. 26 Pavel Ambrož připomněl, že mezi jeho priorit patří také řešení nezaměstnanosti a bezdomovectví; nabídka vzdělávání a práce s bydlením sociálně vyloučeným, dostupné veřejné služby, zavedení regulačních podmínek pro stanovení nájemného z bytů a stanovení sociálního nájemného v obecních bytech pro potřebné, ochrana přírody a přírodních zdrojů nebo například ochrana a oprava památek.

Pavel Ambrož se netají tím, že chce dát stop vydávání státního majetku církvím; stop privatizaci náboženských nemovitostí, stažení českých vojáků ze zahraničí; vystoupení ČR z vojenské složky NATO progresivní daně z příjmů, nulová DPH z potravin a léčiv nebo odstranění stropů plateb sociálního a zdravotního pojištění.

Odpovědi komunistického kandidáta do Senátu Pavla Ambrože na dotazníkobčanského sdružení Občané za spokojené bydlení

Odpovědi komunistického kandidáta do Senátu Pavla Ambrože na dotazník občanského sdružení Občané za spokojené bydlení

(1.10.2012)

1)Majetek ve vlastnictví veřejnoprávníkorporace - Stát nastartoval v devadesátých letech proces privatizace. Částečně i prostřednictvím obcí, na něž převedl určitý majetek. Domníváte se, že obec jako veřejnoprávní korporace má držet ve vlastnictví či správě majetek, který nezbytně nepotřebuje k zajištění potřeb sociálního bydlení pro své občany? Pokud ano, z jakého důvodu?


V dějinném vývoji jsme se sdružili do obcí, abychom řešili některé věci společně. Síla obce je např. vidět na tom, nejen zda zajistí obyvatelům střechu nad hlavou neb jejich část nechá přežívat „na ulici“, ale např. že v rámci prorodinné politiky nabídne byty mladým, osamělým seniorům umožní bydlení v menších bytech a též zajistí bydleni pro pracovníky, jež obec potřebuje. A jak je rád starosta v případě havárie či přírodní katastrofy, když má volné obecní byty pro ubytování potřebných. I proto vzniklo obecní nájemné bydlení. Pokud by bylo obecní bydlení jen ze sociálních důvodů, mohla by vzniknout ghetta, vedle nichž by nechtěl nikdo žít.


2)Hospodaření veřejnoprávního subjektu - Je podle Vás obec dostatečně efektivním hospodářem, aby se o zbytný majetek starala přinejmenším stejně dobře jako soukromí vlastnící, družstva nájemníků nebo společenství vlastníků jednotek? Může obec vytvářet zisk a z vybraného nájemného saturovat své potřeby v jiných oblastech, např. v péči o zeleň, čistotu, školství, sociální péče apod.?


Za 20 let výkonu funkce zastupitele a za dobu organizování bezplatné sociálně právní poradny jsem viděl dobré i špatné případy spravování nemovitostí stejnými vlastníky, nejen Vámi vyjmenovanými. Vše je totiž ne v typu vlastníka, ale v konkrétních lidech, kteří ten výkon vlastnických práv a povinností provádí. Proto nezavrhuji ani obecní a státní vlastnictví, jak je dnes módní. Už dávno výše nájemného v Praze přináší městu a městským částem zisk, za který je opravován nejen obecní bytový fond, ale i školy a školky atd. V případě úplného rozprodání bytového fondu, a tím vynulování příjmu z nájemného, očekávám tlak radnic na zvyšování daně z nemovitostí.


3)Rozdílné postupy v rámci obce - V případě Prahy jsou bytové domy v majetku hl. m. Prahy svěřeny do správy jednotlivým městským částem, které k výkonu správy a k podmínkám prodeje přistupují zcela individuálně. Domníváte se, že by bylo vhodné tyto postupy více metodicky sjednotit v rámci hl. m. Prahy či celé ČR?


Praha jako obec měla mít od začátku jedny pravidla a postupy správy, a to nejen bytového fondu.


4)Transparentnost a veřejná kontrola - Do jaké míry je podle Vás správa majetku (domů a bytů) záležitostí, která by měla být co nejvíce transparentní a pod kontrolou veřejnosti? Měly by být evidenční, ekonomické a technické údaje o majetku a jeho správě zveřejňovány na webových stránkách obce (městské části)?


Správa obecního majetku by měla být kontrolovatelná každým zastupitelem. Hospodaření s majetkem obce by mělo být zveřejňováno nejen na webu obce (městské části), ale i na vývěskách.


5)Podmínky pro zapojování občanů do veřejné správy obce – S výjimkou menších obcí se v komunální politice prosazují spíše kandidáti parlamentních a celostátně působících stran, které disponují stranickým zázemím. Parlament a zastupitelstvo obce však řeší podstatně odlišné záležitosti, zejména při výkonu samosprávy. Jaký je Váš názor na možnosti zlepšení přístupu občanů k účasti na správě obce, např. úpravou zákonných podmínek pro vstup sdružení nezávislých kandidátů a občanských hnutí do komunální politiky?


Jsem pro rovné podmínky volebních stran a kandidujících v každých volbách. Podmínky by neměly být omezující, např. odstranit kauce. Referendum lze využít k nejdůležitějším rozhodnutím, ale komunitní plánování (nejen v sociální oblasti) a zapojení obyvatel do sestavování rozpočtu by mělo být trvalým nástrojem práce radnic.


6)Vaše plánované kroky v roli senátorky/senátora - Jaká opatření související s tématy předchozích dotazů budete iniciovat a prosazovat na parlamentní úrovni tak, aby se promítla do praxe na komunální úrovni?


Posílení postavení zastupitelstva vůči radě v krajích a obcích.

Rozhovor kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro volební Haló noviny: Praha je klenot, ale musí se chránit!

Rozhovor kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro volební Haló noviny: Praha je klenot, ale musí se chránit!

(13.9.2012)
Voliči vás mohou znát z řady bitev o architektonickou podobu různých míst Prahy. Nedávno se hodně diskutovalo třeba o zboření domu na rohu Václavské náměstí a Opletalovy ulice.

Kauza byla otevřena shodou okolností v době, kdy jsem seděl v příslušném výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy. Rohový dům, o němž se tolik diskutovalo, není nijak zvlášť výjimečný, ale byla by škoda ho nahrazovat úplnou modernou, která tam má vzniknout. Bohužel, mnohem méně pozornosti přitahuje vedlejší dům v Opletalově ulici, který má být rovněž srovnán se zemí, a který je po historické stránce cennější než dům rohový, neboť pamatuje spisovatele a básníka Jana Nerudu jako novináře. Ten dům je ještě ve stavu, kdy by se dal zachránit (fasáda a klenuté stropy v přízemí ještě stojí), ale dělá se vše proto, aby byl zbořen.

Podobně se bojuje o Nákladové nádraží Žižkov.

To je velká kauza a ještě dlouho asi bude. Nevím, jestli změny na žižkovské radnici něčemu pomohou, ale obávám se, že moc ne. Nikdo si neuvědomuje, že jakmile na nákladovém nádraží jednou vytrháme koleje, padne navždy šance, kterou by nám mohlo závidět kdekteré velkoměsto – zásobovat východní část centra vlakovou dopravou. Říkám otevřeně, že naše snaha – a mluvím nyní za komunisty - prohlásit nákladové nádraží za kulturní památku je jen taktika, jejímž cílem je zachránit to podstatné, tedy naději, aby nádraží zase jednou plnilo svou základní funkci sic na menším území.

Zájem developerů v této lokalitě stavět je však enormní.

Nechť se tam staví. V severní části při Malešické ulici si dovedu představit obytné domy - ale v blokové zástavbě odpovídající druhé straně ulice. Je zbytečné tam zatahovat sídlištní typ zástavby. A na Basilejském náměstí by bylo dobré postavit obchodní dům, který tam zjevně chybí. Co se týká jižní části u hřbitovů, je v prvé řadě nutné tam vysázet stromořadí, nejlépe topolové, které by odclonilo čestná vojenská pohřebiště. Za touto zelenou stěnou pak může být jakákoli nerušivá činnost, která by třeba i odhlučnila zbylou skladovou část nákladového nádraží. Dovedu si tam představit i velkou technickou střední školu. Řada střeních průmyslových škol dnes nesmyslně sídlí v domech z 19. století v historickém centru města. Zde by mohla vzniknout víceoborová škola s učebnami, laboratořemi a dílnami na úrovni dnešní doby.

Někde se bojuje o bourání, jinde o stavbu – Kaplického Chobotnice je asi nejlepší příklad.

Pokud by měla být Chobotnice v Praze postavena, určitě ne na Letné. Kdybyste si stoupli na Karlův most a podívali se na sever, nad Kramářovou vilou by se lesklo velikánské oko Chobotnice, protože by se od něj odráželo skoro celý den z jihu slunce. Absolutní nesmysl. Ultramoderní, přes čtyřicet metrů vysoká stavba – to jsou dva normální pětiposchoďové baráky na sobě - by byla doslova fackou pražskému panoramatu. Osobně si myslím, že by se Chobotnice mohla postavit na Vypichu, v blízkosti studentských kolejí, protože Národní knihovna je především pro studenty. Navíc v dosahu Vypichu bude stanice metra. A z oka Chobotnice by byl výhled za motolskou nemocnici do krásné přírody lesů Cibulky.

Pár pochybných staveb však již postaveno bylo. Za nejošklivější novodobou stavbu je považován hotel Don Giovanni u stanice metra Želivského.

To je stará historie. Pozemek u metra patřil městské části Praha 3. My tehdy říkali: dejme ten pozemek do nájmu a za pár let nasbíráme spoustu peněz. Pravicová část radnice, na začátku 90. let velice silná, nás žel přehlasovala, neboť potřebovala rychlé peníze, které potom stejně rozfrcala, a pozemek za 80 milionů prodala Rakušanům. Výsledkem je to, co tam dneska vidíme, a to vás ujišťuji, že se nám na stavební komisi podařilo zabránit ještě mnohem horším variantám. Mohla to být ještě mohutnější a nabubřelejší krabice. Navíc vedle postavili sídlo Svobodné Evropy, což je stavba sice rozměrově uměřená, leč z bezpečnostních důvodů uzavřená a zabírající místo, které v minulosti sloužilo sportovnímu a rekreačnímu vyžití. Velké území sportovišť na Hagiboru se postupnou zástavbou pozvolna zmenšuje.

Zkrátka, schází cit pro nezaměnitelný charakter Prahy i pro potřeby obyvatel.

Ano, ale abychom nenadávali jen na dnešní stavebníky. Architekt Pragner se podle mne v minulé době Novou scénou Národního divadla také příliš nevyznamenal. Domnívám se, že tato stavba bude diskutována ještě desítky let. Původně byla plánována stavba s jednoduchou skleněnou fasádou, v které by se odrážel obraz budovy akademie věd na protilehlé straně Národní třídy. Jenže vznikl požadavek na další divadelní scénu, a ta potřebovala odhlučnit. Pan Pragner nakonec osázel celou fasádu skleněnými obrazovkami, ale neuvědomil si, jak strohý a masivní kus hmoty tím do Národní třídy zasadil. Kdyby fasádu aspoň ozvláštnil například sochami z lehkých materiálů (jako na historické budově Národního divadla), mohl to ještě zachránit. Architekt, pokud chce stavět v historickém centru, by měl respektovat okolí, a ne stavět dům, který bije do očí. Bohužel, architekti si novými stavbami často chtějí postavit pomník. Takových pomníčků je po Praze mnoho. Z nové éry bych jmenoval třeba Tančící dům. Ukázkou nevkusu je rovněž obchodní centrum na křižovatce Flora. Architekt naprosto nerespektoval, že vedle přeci sousedí největší pražský hřbitov! Stavba převyšuje i ty nejvyšší letité stromy na tomto hřbitově. Dominuje nejen velikostí, ale i nevhodnou funkcí v místě - to je neštěstí. Obecně bych řekl, že Praze chybí funkce hlavního architekta. Některá města v ČR si ji ponechala a myslím, že neprohloupila. V Praze žel vládne chaos.

Ale nových bytových domů se staví poměrně hodně, to musíme uznat.

Jenže mnohé jsou poloprázdné! Tím jakým způsobem a pro koho se staví, vytváříme situaci, že za deset, dvacet let nebudeme mít - paradoxně - nové byty pro mladé lidi. Developerské projekty jsou stavěné pro movité klienty, a těch není tolik, navíc je krize a i oni šetří. U nás na Praze 3 je ukázkový příklad: věžáky pod Parukářkou, kde jsou luxusní mnohapokojové byty za desítky milionů korun. Zejí prázdnotou. Kdyby tam nabídli třípokojové byty za rozumnou cenu, možná by to – před krizí – obsadili. Ale stavět přepychové apartmány v gigantických novostavbách je nesmysl. Pokud někdo chce stavět luxusní apartmány, ať jde do centra Prahy a zrekonstruuje některý z chátrajících historických domů z 18. - 19. století. Tím by posloužil Praze a přitom by si takové byty koupili – troufám si tvrdit – možná i ti, co z Prahy odešli do vil a rodinných domů za městem, kde se bez více aut v rodině neobejdou pro nedostatečnou místní vybavenost službami a potřebou dojíždět do práce, do školy apod. Těmto lidem dorůstají děti a přemýšlí, kam by se mohli do Prahy vrátit. Ale oni nepůjdou bydlet zpět do „paneláku“, byť luxusního skloželezobetonového.
Odpovědi komunistického kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro týdeník 5+2

Odpovědi komunistického kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro týdeník 5+2

(13.9.2012)
1. Je podle Vás systém parkovacích zón nastaven vhodně?

Ne. Když už parkovací zóna tak jedna s jedinými pravidly a jediným obecním provozovatelem. Preference především bydlících v místě, ale nezapomínat na možnost parkování pro invalidy, řemeslníky a zásobování na vyhrazených místech a v památkové rezervaci i po omezenou dobu.

2. Co by se podle Vás mělo udělat s Nákladovým nádražím Žižkov?

Zachovat nákladové nádraží s kolejemi uprostřed mezi skladovými budovami jako možnost zásobování centra města. Severní část k Malešické zastavět blokovou bytovou zástavbou, na Basilejském nám. obchodní dům a v jižní části k hřbitovu střední víceoborovou technickou školu s laboratořemi a dílnami.
Vizitka kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro Českou tiskovou kancelář

Vizitka kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro Českou tiskovou kancelář

(13.9.2012)
Pavel Ambrož, 54 let
Vše pro budoucnost - tou jsou naše děti. Proto je třeba zajistit dětem kvalitní výchovu a vzdělávání bez školného a jejich opatrovníkům sociální zabezpečení. Jsme povinni předat jim zemi se zdravým životním prostředím, zachovalou přírodou a přírodními zdroji, ale i kulturní odkaz předků. Tomu musí odpovídat výsledky práce zvolených zástupců do obou komor Parlamentu ČR.
Odpovědi kandidáta KSČM do Senátu Pavla Ambrože na otázky média Kauza3

Odpovědi kandidáta KSČM do Senátu Pavla Ambrože na otázky média Kauza3

(13.9.2012)
1. Proč jste se rozhodl kandidovat na senátora?

Členové strany si mne vybrali.

2. Čím hodláte přispět do senátní diskuze v případě Vašeho zvolení? Jaká jsou Vaše témata?

Senát je zákonodárný orgán, který má svojí činností reagovat na stav ve společnosti
a řešit zákonnými normami podmínky pro její další vývoj ve prospěch všech občanů.
Z toho pro mne vyplývají tyto priority:
– zlepšení mezilidských vztahů, změna životního stylu ve zdravém životním prostředí
– zajištění kvalitní výchovy a vzdělávání dětí a sociálního zabezpečení jejich
opatrovníků
– sociálně zdravotní a kulturní zabezpečení seniorů; zastavit zvyšování důchodového
věku
– řešení nezaměstnanosti a bezdomovectví; nabídka vzdělávání a práce s bydlením
sociálně vyloučeným
– dostupné veřejné služby
– zavedení regulačních podmínek pro stanovení nájemného z bytů a stanovení sociálního
nájemného v obecních bytech pro potřebné
– ochrana přírody a přírodních zdrojů
– ochrana a oprava památek
– stop vydávání státního majetku církvím; stop privatizaci náboženských nemovitostí
církvím; dohodnout jejich společnou správu státem, kraji, obcemi a církvemi
– prevence a postih kriminality; rovnost občanů před zákonem
– stažení českých vojáků ze zahraničí; vystoupení ČR z vojenské složky NATO
– progresivní daně z příjmů, nulová DPH z potravin a léčiv, odstranění stropů plateb
sociálního a zdravotního pojištění
Na základě zkušeností získaných za 20 let práce ve funkci zastupitele v Praze navrhuji posílit postavení zastupitelstva vůči radě obce/kraje a dál rozvíjet možnost účasti každého občana na rozhodování samospráv i při tvorbě zákonů, nejen referendem.

3. Jak občané Prahy 3 pocítí Vaše případné zvolení?

Neodstěhuji se do lepšího bydlení, jak se stalo u některých „vyvolených“. Budu politicky činný nejen jako senátor v MČ Praze 3 a v Praze, zůstanu i ve stranických funkcích (předsedy OV a člena KV KSČM) a nadále budu organizovat bezplatnou sociálně právní poradnu, která se tak stane jedním z kontaktních míst senátora s občany.

4. Existuje ve Vašem životě něco, za co se dnes stydíte?

Ne.

5. Jaký je největší a nejpalčivější problém Prahy 3?

Jsou dva, první se dlouhodobě prohlubuje a druhý hrozí.
Prvním je bydlení. Vysoké nájemné a předražený prodej obecních bytů nájemníkům. Likvidace obecního bytového fondu.
Druhým je dopravní. Dosud nebudovaná část městského okruhu s vnucovanou jarovskou spojkou, která by přivedla tisíce aut do starého Žižkova.
Odpovědi Pavla Ambrože, kandidáta do Senátu, na literární anktetu českého levicového deníku Haló noviny

Odpovědi Pavla Ambrože,kandidáta do Senátu,na literární anktetu českého levicového deníku Haló noviny

(12.9.2012)
1. Co jste v poslední době četl a zaujalo vás natolik, že byste to doporučil i čtenářům Haló novin? Co se vám na knize nejvíce líbilo?

Pro oddech jsem v sobotu sáhl do své knihovny po písňových textech Vladimíra Vysockého a Jaromíra Nohavici. Ve spojení s přehráním gramofonové desky či CD je to nádherný požitek.

váš šálek kávy
Četba byla má vášeň. V dětství mne nejvíce zaujaly příběhy Julese Verna, Tři mušketýři od Alexandra Dumas (včetně pokračování) vydaní s nádhernými grafikami a bohatými dějepisnými vysvětlivkami, a samozřejmě foglarovky. Brzy jsem přečetl knihovny rodičů - beletrie, básně i politická díla. Ale dle mého zájmu o historii a architekturu jsem po 15 roce věku přešel na odbornou literaturu. Asi nejvíce mne zaujalo podrobné dílo pana Spěváčka Karel IV., dokonce jsem jej znova četl na vojně. Při současných cenách knih, odborných zvláště, jsem rád, že v rodině nebylo zvykem zbavovat se starých přečtených knih a jsou nyní nejobsáhlejší používanou výbavou mého bytu.
předchozí 1-1011-2021-28 další
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena