POZVÁNKA

18.12. v 15 h na radnici zasedání ZMČ

 

 

 

 

Akce k seznámení s názory

a návrhy KSČM (vždy od 15 h):

17.9. před Albert na Vinohradské
18.9. před Agora Flora
19.9. u polikliniky na Vinohradské
24.9. před PENNY v Malešické
24.9. Prokopovo n. a u BILLA
25.9. před poštou v Olšanské
25.9. v Táboritské
26.9. Ohrada a Lidl na Koněvově
26.9. Seifertova a Churchillovo n.
1.10 nám. Jiřího z Poděbrad
3.10. Koněvova na Chmelnici
3.10. křižovatka Koněvova-Spojovací
4.10. u vinohradských stanic metra



***

Potřebujete se setkat s vedoucími
představiteli KSČM z Prahy 3 ?

NÁVŠTĚVNÍ DEN ČTVRTEK
odpoledne a v podvečer
v sídle OV KSČM Praha 3
Návštěvu je nutné předem sjednat!

***
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OV KSČM PRAHA 3

 

facebook youtube 

Adresa:

Baranova 1833/11

130 00 Praha 3 - Žižkov

(Nedaleko od stanice metra Flora
a zastávky tramvaje Radhošťská)
http://www.mapy.cz/zakladni?

 

Telefon:
+420 725 646 003
+420 734 430 318

 

E-mail: 

ovpraha3@kscm.cz

Web:

http://praha3.kscm.cz

RSS

Naše zprávy můžete číst také pomocí RSS (Rich Site Summary).
RSS čtečka
KSČM PRAHA 3Názory

Názory

předchozí 1-1011-2021-21 další

Proti blokádě Kuby na latinoamerickém festivalu Merkádo

(25.6.2015)

Na náměstí Jiřího z Poděbrad na Praze 3 se 25. června konal festival Merkádo, který představil kulturu, pokrmy a výrobky z Latinské Ameriky. Svůj sortiment zde představili prodejci, kteří se specializují na zboží pocházející z oblastí Argentiny, Brazílie, Hondurasu, Kolumbie, Kostariky, Kuby, Mexika, Peru a Venezuely. Představili se zde také různé pražské restaurace s řadou specialit od mexické přes karibskou až po argentinskou kuchyni.V rámci kulturního programu festivalu vystoupila řada hudebních a tanečních uskupení, které v latino rytmu roztančily celé náměstí. V průběhu tanečního workshopu tance zde pak byla možnost vyzkoušet si taneční kroky samby, rumby nebo salsy.

Svůj stánek měla na festivalu po celý den také Společnost česko-kubánského přátelství. V něm bylo možné vedle materiálů společnosti a časopisu Venceremos například i české překlady knih historického vůdce Kubánské revoluce Fidela Castra. Návštěvníci zde také byli informováni o aktuální kampani společnosti za ukončení blokády Kubánské republiky a mnoho desítek z nich také podepsalo petici s tímto požadavkem. Na úspěchu prezentace Společnosti česko-kubánského přátelství měli zásluhu také přátelé z pražské restaurace La Bodeguita del Medio, kteří nejen, že návštěvníkům stánku připravovali skvělé kubánské koktejly, ale podíleli se i na zajištění části hudební produkce.

Milan Krajča

Asi už to neplatí ?

(1.6.2015)

Ale mělo by.  Dříve bylo takové heslo, kterému není   třeba  se ani  dnes  vysmívat.  “Rodina – základ
státu“.  Nechci tu hovořit  jen  o dětech,  které  žijí   život podle toho, v jaké rodině  vyrůstají  a jaké mají domácí  zázemí.  Dnešní děti mají daleko větší možnost ochrany a  obrany  proti  násilí  na nich páchaných.  Mě v  tuto chvíli zajímá více přístup rodinných příslušníků mezi  sebou,  mezi  dospělými, mezi rodiči a prarodiči, mezi manžely a partnery a mezi  dospělými  dětmi a rodiči. Z práce v komisi pro bytovou politiku a komisi  sociální  se velmi často setkávám s případy, kdy stát, v tomto případě  Městská část Prahy 3, má vlastně suplovat rodinné  vztahy  a řeší  rodinné neshody, nesrovnalosti  a  nenávist. Důvodem  častých  žádost í  o přidělení bytu je neshoda v rodině, nevraživost  mezi  sebou, nesoulad mezi  tchýní a přítelemči manželem dcery, nebo prostý fakt,  že  chceme založit rodinu, nebo se nám již dítě narodilo. A  státe , starej  se o nás.  Někdy i  příjmy rodiny jsou  dostačující,  že není  důvod přidělovat takové rodině byt,  který  by  zachránil skutečně  potřebnou  rodinu .  Takové uvedené důvody  skutečně nemohou zakládat  nárok  pro přidělení obecního bytu.  Zrovna tak přidělení místa v domově s pečovatelskou službou těm seniorům, kteří  nemají  vážnější  zdravotní problémy, než jaké odpovídají  jejich věku.  Ani zde stát nemůže zaskakovat za rodinu. Nemůže umísťovat babičky a dědečky v DPS jen proto, že děti či vnuci chtějí  bydlet  sami.  Členové sociální komise velmi pečlivě a za pomoci lékařů, kteří  jsou  členy komise, posuzuj   jednotlivé žádosti  a všechny seniory,  kteří  tuto službu potřebují ,  se snaží zařadit co nejdříve do těch zařízení, která odpovídají  danému stupni  jejich nemoci a stáří.   Ale jak už jsem uvedla v  úvodu , rodina by měla být první, kdo pomůže . Dětem i  babičkám a dědečkům. A proto si pořád myslím, že platí, „ RODINA JE ZÁKLAD  STÁTU“.

Alena Hronová, komise pro bytovou politiku RMČ - Praha 3

 

 

 

25. výročí KSČM

(28.2.2015)

Soudružky a soudruzi,

 

na území naší vlasti již 94 let existuje komunistická strana. Celostátní i územní činnost KSČ i KSČM v Praze 3 byla od roku 1921 uskutečňována členstvem a volenými orgány v podmínkách prvé republiky a ilegálně za okupace. Následně po roce 1945 se přes 40 let realizoval projekt socialistické a komunistické společnosti v komplikovaných historických podmínkách. Jeho postupné naplňování napomohlo prosazovat pozitivní ekonomické, sociální i kulturní přeměny a blokovat agresivitu kapitalismu. Přineslo to užitečné výsledky v životě občanů i k nástupu postupné realizace významných změn k přetváření i rozvoji významné pražské městské části – Žižkova. Po „velkém třesku“ na konci 20 století, po pádu prvého pokusu o evropský socialismus a nástupu globálního kapitalismu, včetně vazby na závěry mimořádného sjezdu KSČ v prosinci 1989, nastalo pro komunistickou stranu, její orgány a členy složité období s dopady na občanskou i stranickou činnost. Odráželo se to ve směsici různorodých názorů, existenci platforem ve straně, různých doporučení na další existenci a činnost strany při poklesu členů po roce 1990. Pro vlastní utváření KSČM, jakožto politické strany a její konkrétní podoby, měly stěžejní důležitost závěry a usnesení Olomouckého sjezdu. Komunistická strana Čech a Moravy vznikla 31. března 1990 na ustavujícím sjezdu a svou činností zůstala integrální součástí české politiky. Závěry II. sjezdu KSČM, který se konal dne 12. až 13. prosince 1992 na Kladně (přijatý Program KSČM, Úkoly KSČM v nejbližším období 1993-94, Stanovy KSČM, usnesení II. sjezdu, zvolení předsedy ÚV J. Svobody, místopředsedy M. Grebeníčka, předsedů ÚRK O. Zmítka a ÚRoK J. Machalíka) se vyjádřil další postup i směry konkrétní práce strany. V živé paměti na toto a následné období mnozí vzpomínáme na uskutečňované akce, kterým byla shromáždění pražských komunistů v holešovické sportovní hale, v Lucerně, v Domě železničářů, První máje ve Vokovicích a na Džbáně…a od roku 1992 aktivy pražských komunistů na Jarově (zajišťované OV Praha 3), jako konkrétní projevy k nástupu do činnosti komunistů v náročnějších podmínkách. Jak to zažívala strana, naši tátové i mámy v předmnichovské republice a nás to čekalo od roku 1990. Bylo nám vyhrožováno, včetně zákazem strany, ale my jsme obstáli.
Koncem března 2015 uplyne 25 let od založení KSČM, ve kterém strana svou činností stanovenou na osmi sjezdech prokázala oprávněnost politické existence i akceschopnost. Nebyla zvolena snadná cesta. 75 % členstva ve stranickém referendu o názvu strany bylo pro zachování osvědčeného označení – komunistická strana. To bylo významné ideově názorové rozhodnutí.  

V přírodě, s přírodou…

V přírodě, s přírodou…

(3.10.2013) autor: Pavel Ambrož
Příroda nám stále připomíná, že je silnější než schopnosti lidské civilizace odolávat různým jejím projevům, například povodním. Žijeme uprostřed Evropy. To nejcennější, voda, přibývá jen srážkami. Jejich množství je ovlivněno cykly změn podnebí, ale částečně i činností lidí. Naopak o odtoku rozhodujeme přímo na místě již přes dva tisíce let. Naše území prošlo značným odlesněním nejen za účelem získání zemědělské půdy.
Úcta nejen k vojenské historii národa

Úcta nejen k vojenské historii národa

(20.5.2013) autor: Pavel Ambrož
Jako každý rok jsme se sešli v májovém, sic deštivém, dni na kroměřížském hřbitově u hrobu čestného občana města, prezidenta Československa, arm. gen. Ludvíka Svobody. Na pietním aktu se setkali bojovníci, legionáři, veteráni, zástupci české a slovenské armády, ruského velvyslanectví a konzulátu, komunisté. Opět v projevech účastníků, i z úst Zoji Klusákové, dcery Ludvíka Svobody, zazněly nejen vzpomínky na generála a jeho spolubojovníky, ale především slova o vlastenectví. Jak uvedl jeden z nich: „Nikdo nás nenutil při vstupu do EU, abychom odložili vlastenectví do šatníku.“
Nátlak na zaměstnance České pošty

Nátlak na zaměstnance České pošty

(21.3.2013) autor: Zaměstnanci České pošty
Situace na České poště se stává neudržitelnou. Forma, jakou se tlačí na zaměstnance ke splnění produktového plánu, začíná hraničit, dle našich názorů, se šikanou, a to jak ze strany vedení, tak mezi samotnými zaměstnanci. Plně si uvědomujeme, že máme nabídku aliančních partnerů a podíl na plnění plánu v popisu práce, ale přestává být v našich možnostech, pracovních a také psychických, tento bod naplnit.
Neocenitelný drahý výlet

Neocenitelný drahý výlet

(13.12.2012) autor: Zdeněk Karban
Po 24 letech jsem letos uskutečnil jako turista týdenní návštěvu Moskvy. A i těch několik dní mi napomohlo (s pomocí místních známých) poznat, jak se nyní žije v Moskvě, která má 12 milionů obyvatel...

Přiblížím vám to na následujících poznatcích. Když jsem za 400 rublů projížděl parníkem po Volze, byl jsem potěšen, že jsme se potkali s lodí s českým názvem Labe. Oni na nás nezatrpkli, jako tomu bylo brzy po roce 1989 v Praze, kdy byla přejmenována stanice metra Moskevská v Praze 5, se zajímavým architektonickým řešením, na Anděl.
Kamenná památka obsahem dnes živá

Kamenná památka obsahem dnes živá

(12.12.2012) autor: Pavel Ambrož
Navštívíte-li hanácké městečko Chropyni nezapomeňte po shlédnutí zámku s expozicí o zemědělství na Hané při procházce přes park ke kostelu sv. Jiljí podívat se na zachovalý kamenný pomník, připomínající pozemkovou reformu masarykovské republiky. Jak by se asi dívali zakladatelé československého státu na konání mnohých polistopadových českých politiků, ale i některých právníků a úředníků, podporujících tzv. restituce, lépe řečeno dary ze státního majetku, bývalé šlechtě a církvím, především římskokatolické?
Pavel Ambrož, společenství Komuna
Boj o tzv. církevní restituce

Boj o tzv. církevní restituce

(30.8.2012) autor: Milan Krajča
Nečasova a Kalouskova vláda již přes dva roky ostře prosazuje otevřeně protilidovou politiku. Pod heslem »rozpočtové zodpovědnosti« útočí na sociální výdobytky minulosti, programově omezuje přístup ke zdravotnictví nebo vzdělání, systematicky připravuje destrukci důchodového systému a bez skrupulí podporuje nárůst chudoby u velké části české společnosti. Tato údajná vládní honba za úsporami tak není nic jiného, než nástroj k ještě většímu zbohatnutí hrstky vyvolených skrz zbídačování většiny. Pokrytectví takovéhoto »šetření« však v současnosti nedemonstruje nic lépe než vládou razantně prosazované takzvané církevní restituce.
předchozí 1-1011-2021-21 další
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena