KSČM

Velkou říjnovou socialistickou revoluci si v sobotu při příležitosti jejího 103. výročí připomněli zástupci pražských komunistů. Předsedkyně KV KSČM Praha Marta Semelová, předseda OV KSČM Praha 3 Milan Krajča a předseda KM KV KSČM Praha Luboš Petříček společně položili květiny u žižkovského pomníku českým a slovenským rudoarmějcům, kteří v revoluci a v následných letech občanské války hrdinně bojovali za socialismus v řadách tehdy vzniklé Rudé armády.

Po jarní odmlce jsme se opět sešli na dětském sportovním odpoledni v Habrové ulici na Jarově. Účastníky, pořadatele ze základních stranických organizací a děti od tříletých, v doprovodu maminek, tatínků a dalších příbuzných, do náctiletých přivítalo sluníčko s dávkou potřebného vitamínu D a čerstvý vzduch v zeleni na okraji sídliště. V době pandemického prostrašování společnosti si oddechli na tříhodinové akci pořádané komunisty obvodní organizace Prahy 3.

Pavel Ambrož, člen ÚV a KV Praha z Prahy 3

Fučíka jako národního hrdinu, komunistického novináře, protifašistického bojovníka, spisovatele a literárního kritika, ale také jako člověka, jenž celý život stál na straně utiskovaných a utlačovaných, přiblížil Milan Krajča, člen vedeníKV KSČM Praha. Připomněl, že Fučík byl členem KSČ od jejího založení, v době nacistické okupace byl členem jejího ilegálního vedení. »Byl redaktorem Rudého práva, jehož 100. výročí prvního čísla si 21. září připomeneme. Do historie se zapsal pravdivým referováním například o Mostecké stávce, statečným odporem proti fašismu a válce. A ani v nacistickém vězení nepřestal bojovat, když napsal své poslední a nesmrtelné dílo Reportáž, psanou na oprátce, jednu z nejpřekládanějších knih,« uvedl Krajča, jenž současně poukázal na fakt, že současná doba převrací hodnoty: ze Staroměstské radnice v Praze byla odstraněna pamětní deska věnovaná osvoboditelům od fašismu, Praha 6 sundala sochu sovětského maršála I. S. Koněva, zato v Řeporyjích se instalovala pamětní deska zrádným vlasovcům. »A radnice na Praze 3 se snaží přejmenovat Koněvovu ulici na ulici bůhvíkoho...«

Anatolij Šitov, místopředseda Společnosti Julia Fučíka (SJF), jež byla spolupořadatelem akce, připomněl také další komunistické novináře, kteří jako Fučík padli v boji s nacisty: Eduard Urx, Jan Šverma, Jožka Jabůrková, Jan Krejčí, Stanislav Brunclík, Vratislav Šantroch, Evžen Rošický, František Křížek, Václav Sinkule, Kurt Konrad... »Bojovali a padli v boji. Padli pro nás, pro to, abychom my a další generace mohli žít,« zdůraznil a konstatoval, jak je paradoxní, že současná doba slaví novináře Ferdinanda Peroutku, který přežil válku tím, že se vzdal boje.

 

Představitelé fučíkovské společnosti položili květiny i u soch Jabůrkové a Švermy, které se nacházejí také na Olšanských hřbitovech.

Předseda SJF Jan Jelínek se ohlédl 100 let dozadu, kdy 21. září 1920 vyšlo v pražském Lidovém domě v Hybernské ulici první číslo deníku Rudé právo s mottem: Proletáři všech zemí, spojte se! S Rudým právem, deníkem revoluční levice, spojil svůj osud jako jeho redaktor právě Fučík, a to i v době, kdy list vycházel ilegálně.

Fučíkova socha situovaná u vchodu do areálu pražského Výstaviště byla po převratu v roce 1989 odstraněna a léta dlela v »jakémsi skladu« - připomněl Jelínek - aby až v roce 2013 byla díky mezinárodní solidaritě novinářů a pokrokových lidí navrácena na veřejné místo, poblíž Čestného pohřebiště na Olšanech.

Jelínek také upozornil na právě probíhající výstavu v Národním památníku na Vítkově ReporTvář Julia Fučíka. Na jedné straně je to po 30 letech špinění a diskreditace Fučíka obrat, kdy nejpřednější muzejní instituce České republiky - Národní muzeum - připravilo tuto výstavu, ovšem za součinnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, což se projevilo i mnohými »trny jízlivosti«. »Proto zápas o obhajobu pokrokového odkazu Julia Fučíka a jeho důstojnost pokračuje,« zdůraznil Jelínek. Toho však, jak je přesvědčen, plně může být dosaženo až v socialistické společnosti.

Květiny k soše položili také zástupci Spolku českých novinářů, Komise mládeže ÚV KSČM, Klubu českého pohraničí a občané. Pražská občanka paní Eva přečetla na závěr vzpomínky spisovatele Adolfa Branalda a národního umělce Jana Wericha na Julia Fučíka.

Jelínek se Šitovem současně pozvali veřejnost a ctitele Fučíkova odkazu na výroční schůzi členů a sympatizantů Společnosti Julia Fučíka, která se koná v sobotu 19. září od 10 hodin v budově Politických vězňů 9, Praha 1, 1. patro, v zasedací místnosti číslo 76.