KSČM

Na začátku 90. let při likvidaci obvodního ústavu národního zdraví projevila radní koalice starosty Borse zájem o získání pro městskou část jen tří poliklinik (o žižkovskou nemocnici již tehdy požádaly jeptišky) a ostatní menší zdravotnická zařízení prohlásila za nepotřebná. Další (ne)konání starostů a starostek (jednání s ministerstvem financi a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových), ale i radniční hospodaření se svěřeným majetkem, zatím došlo k privatizaci Polikliniky Jarov a k církevní restituci nemocnice, a k tomu, že ve zbývajících budovách na Vinohradské a v Olšanské jsou nejen ordinace lékařů, ale i prostory, které neslouží k léčbě pacientů. Ministerský úřad přes dvacet let není schopen najít nového majitele pro objekt bývalé plicní polikliniky v Jeseniově. A přitom by mu mělo stačit pochopit, že to zařízení sloužilo obyvatelům Prahy 3 třicet roků a že by tedy měl být předán městské části k využití – pro jesle, mateřskou školu, klubovny dětské organizace, klub důchodců, knihovnu… něco se muselo nově postavit, jiné přežívá v soukromém nájmu a pro další se stále hledá místo. Škoda, že se zastupitelstvo 8. března na mimořádném jednání hádalo a pletlo do sporu mezi skupinou reprezentovanou fyzickou osobou, která podepsala nyní končící roční výpůjčku objektu, a státem. Určitě by bylo zajímavější, kdyby starostové a radní složili účty, co ve věci objektu za těch dvacet let udělali, a především využít přítomnost zástupců ministersva a jeho úřadu a vyjasnit si budoucnost budovy v Jeseniově 60.