POZVÁNKA

18.12. v 15 h na radnici zasedání ZMČ

 

 

 

 

Akce k seznámení s názory

a návrhy KSČM (vždy od 15 h):

17.9. před Albert na Vinohradské
18.9. před Agora Flora
19.9. u polikliniky na Vinohradské
24.9. před PENNY v Malešické
24.9. Prokopovo n. a u BILLA
25.9. před poštou v Olšanské
25.9. v Táboritské
26.9. Ohrada a Lidl na Koněvově
26.9. Seifertova a Churchillovo n.
1.10 nám. Jiřího z Poděbrad
3.10. Koněvova na Chmelnici
3.10. křižovatka Koněvova-Spojovací
4.10. u vinohradských stanic metra



***

Potřebujete se setkat s vedoucími
představiteli KSČM z Prahy 3 ?

NÁVŠTĚVNÍ DEN ČTVRTEK
odpoledne a v podvečer
v sídle OV KSČM Praha 3
Návštěvu je nutné předem sjednat!

***
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OV KSČM PRAHA 3

 

facebook youtube 

Adresa:

Baranova 1833/11

130 00 Praha 3 - Žižkov

(Nedaleko od stanice metra Flora
a zastávky tramvaje Radhošťská)
http://www.mapy.cz/zakladni?

 

Telefon:
+420 725 646 003
+420 734 430 318

 

E-mail: 

ovpraha3@kscm.cz

Web:

http://praha3.kscm.cz

RSS

Naše zprávy můžete číst také pomocí RSS (Rich Site Summary).
RSS čtečka
KSČM PRAHA 3Volby

Volby

Volby 2018: Kandidát KSČM na senátora ing. Vladimír Roškot

(1.7.2018)

Odpověď V. Roškota na otázku od iniciativy „Jsem fér“
Pokud se stanete senátorem, budete pro, aby gayové a lesby mohli vstoupit do manželství se všemi

právy, včetně práva osvojit děti nebo osvojit dítě druhého manžela?

 

Ctím a respektuji zákony přírody. Souhlasím s názorem, že sexuální orientace je soukromou záležitostí každého z nás a není třeba ji demonstrativně zdůrazňovat na veřejnosti.

 

Co se týká uzavírání manželství stejného pohlaví, jedná se o formální akt dvou lidí, kteří si k sobě vytvořili citový vztah. Formální aspekt uzavírání manželství takto chápe u nás tisíce hetero-párů zakládajících rodiny bez této formality. Pokud se jedná o majetkové záležitosti vyplývající z uzavřeného manželství, lze je nahradit řešením v rámci existujícího právního systému.

 

V případě adopce dětí do rodiny stejného pohlaví, plně souhlasím v případě, že do této nové rodiny vstupují děti z předchozích vztahů. Adopci dětí do nových rodin s rodiči stejného pohlaví ponechám k individuálnímu zvážení odborných komisí a institucí, které se adopcí zabývají.

 

Pokud mám odpovědět na vaše otázky ano/ne, tak na obě otázky odpovídám ANO, ale se shora uvedenými výhradami.

 

Spojenectví s USA je do budoucna nejisté

Účelovost zahraniční politiky USA není nic nového. Američtí prezidenti mění spojence a partnery ve světě podle toho, jak se jim to právě hodí. Někdy mají spojenectví jepičí život, jindy trvají celá desetiletí. Trefně to v 80. letech vyjádřil bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger, když prohlásil, že „Amerika nemá stálé přátele, jen zájmy“. Náhlé obraty USA byly nejčastěji k vidění kolem nás. Třeba když se Blízkým východem před sedmi osmi lety rozlétla arabským světem revolta známá jako arabské jaro, hodil Barack Obama během dvou týdnů přes palubu starého amerického spojence egyptského prezidenta Husního Mubaraka. Nynější prezident Donald Trump hlásá „Amerika na prvním místě“. Jak v tomto jeho světě můžeme dopadnout my, pokud by šlo do tuhého?

 

 

 

Trump zradil Kurdy, zpochybňuje NATO

 

 

 

Nejkřiklavějším a odpuzujícím příkladem je, jak Trump nechal na holičkách irácké a syrské Kurdy poté, co odvedli nějtěžší práci ve válce s Islámským státem. Přesto, že si za svou statečnost vysloužili mezinárodní úctu, nechal ty irácké napospas šíitům z Íránu, a syrské Kurdy náletům Turecka. Otázku stálosti spojenectví USA už máme na vlastním evropském talíři. Bez koordinace s EU Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem, jelikož ji považuje za slabou, obnovuje sankce, a vyhrožuje následky i Evropě, pokud se k nim nepřidá. Ještě bližším příkladem je NATO, v němž Česko zakotvilo svou bezpečnost. Bylo vždy vnímáno jako stálice, ale teď se chvěje v základech. V kuloárech červencového summitu v Bruselu si diplomaté vážně lámali hlavu, zda NATO Trumpa vůbec přežije, bude-li za dva roky zvolen podruhé. Trump od 90. let otevřeně brojí proti spojenectvím, která podle něj jen využívají americké zdroje a svazují ruce politice USA. NATO nejdřív označil za zastaralé, a pomoc při napadení podle článku 5 Severoatlantické smlouvy jednu chvíli dokonce podmínil výší vojenských výdajů příslušné země. Otřásl tím základním pilířem Aliance, jejím hlavním nástrojem k odstrašení případného útočníka. Evropané v penězích pro své armády sice zaostali, ale jestliže Trump zašel tak daleko, dá se USA ještě věřit? V evropských metropolích si to mnozí stále nechtějí připustit. Pokud je ale Trumpovi geopolitika fuk, a jedná jako obchodník, pak je třeba se ptát, co dál?

 

 

 

Základem je vlastní obrana a rámec EU

 

 

 

Spolehnout se jen sami na sebe? To bychom museli do našeho vojenského rozpočtu hodně přidat. Momentálně na vlastní teritoriální obranu máme jen sotva, ale měli bychom udělat maximum. Další možností jsou bezpečnostní záruky v rámci EU. Tou cestou se Česko také vydává. Aktuálním řešením je projekt posílené bezpečnostní a obranné spolupráce (Pesco), jehož závazný rámec spustilo 25 zemí EU loni v listopadu. Vize evropské armády má ovšem ke svému naplnění ještě hodně daleko vzhledem k pestrosti priorit jednotlivých členů. Šlo by o další vojenský blok, který musí definovat mechanismus rozhodování, podmínky vzájemné pomoci při napadení, financování, výzbroj a vojenský vývoj. EU deklaruje, že nemá nahrazovat NATO, ale doplňovat ho. Trump to ale může celé změnit, pokud pošle Alianci ke dnu úplně. Čistě evropský rámec bez USA a NATO by měl své výhody i úskalí, s nimiž musíme počítat. Mohou ožít staré evropské řevnivosti, Washington může tahat za nitky dvoustranných vztahů s evropskými státy. Na druhé straně by se snížilo riziko, že budeme zavlečeni do některé z dalších amerických intervencí, jakou je například 17 let trvající bezvýchodná válka v Afghánistánu. Bude ale důležité si současně dávat pozor, aby do podobných akcí s nejistým výsledkem v budoucnu nezatáhly EU i hlavní evropské mocnosti. Británie a Francie se třeba ještě v rámci NATO (tedy i se souhlasem ČR) s velkým apetitem pustily v roce 2011 do letecké války proti vládě libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Její pád vedl k rozvratu země, v němž našli živnou půdu islámští extremisté včetně odnože tzv. Islámského státu.

 

 

 

 

Odpovědi V. Roškota na otázky stanice Regina Českého rozhlasu

  

Proč by lidé měli volit právě Vás?
Co mohu nabídnout?
Řadu let jsem působil v zahraničních vztazích. Odtud si odnáším zkušenost, jak je důležité hájit zájmy republiky, její místo ve světovém a zejména v evropském společenství, poznávat podmínky a možnosti partnera a být vstřícný kompromisům.

 

 

 

Jsem zvyklý na mimořádné pracovní nasazení, cílevědomost a tah na branku, které jsem musel vynaložit v podnikání.

 

 

 

Řadu let se podílím na práci stranické organizace v místě bydliště. Znám problémy občanů, které, budu-li zvolen, budu řešit i na této úrovni.

 

 

 

Nejsem populista, pří rozhodování nepodléhám emocím a rozhoduji se na základě ověřených faktů.

 

 

 

Současně nebudu sám voják v poli. Budu se moci spolehnout na podporu KSČM, která mě do senátních voleb navrhla.

 

 

 

Co byste v případě zvolení udělal jako první?

 

 

 

Jako první, co bych udělal v případě zvolení, bych poděkoval svým voličům za jejich hlas a důvěru, kterou do mě vkládají. Ujistil bych je, že udělám vše pro to, abych jejich důvěru nezklamal.

 

 

 

V případě nezvolení bych rovněž poděkoval voličům za to, že k volbám přišli a pogratuloval k úspěchu vítězi.

 

 

 

Jak byste chtěl zvýšit důvěryhodnost Senátu?

 

 

 

Myslím si, že tady nejde o důvěryhodnost Senátu. Občané spíše diskutují o jeho účelnosti a smyslu. Senát má řadu prospěšných funkcí, ale záleží, zda jsou efektivně využívány. Pokud Senát bude chápan jako, a teď si půjčím přirovnání z oblasti energetiky, jako úložiště vyhořelého paliva, tento názor bude trvat dál. Jaký bude Senát, záleží jen na voličích, koho si vyberou. Důvěryhodnost a účelnost si musí Senát získávat svou aktivitou jako celek.

 

 

 

S jakým hnutím nebo politickou stranou byste rozhodně nespolupracoval?

 

 

 

Byli bychom špatnými politiky, kdybychom se předem vymezovali jeden vůči druhému, jedna strana vůči druhé.V zájmu našich občanů je hledat ve spektru politických sil průsečíky společných cílů, způsoby řešení a být přístupný kompromisům. Stojí-li otázka však takto, s kým ne, na základě vývoje posledních dní bych velmi vážně zvažoval smysluplnost spolupráce s TOP 09 a s politicky neukotvenou STAN starostové.

 

 

 

Co byste konkrétně udělal pro zlepšení politické kultury v České republice, tedy nejen v Senátu?

 

 

 

Musíme vycházet z příčin zhoršující se politické kultury. Některé strany se nyní obávají, že jim občané vystaví účet za to, že se v  posledních třech dekádách střídaly u moci v různých koaličních seskupeních a prosazovaly skupinové zájmy na úkor zájmů občanů. Před volbami stoupá nervozita, chybějí argumenty. A když chybějí argumenty, nastupuje osočování, nálepkování a dochází k osobním útokům i prostřednictvím spřátelených médií. Věřím, že nedojde až k manuální výměně názorů, jak je to časté v některých světových parlamentech. Paradoxem však je, že nositelem zhoršené politické kultury jsou strany, co si samy osvojily nálepku „demokratické“. Ke zlepšení politické kultury může dojít pouze tehdy, pokud se zúčastněné politické strany začnou zabývat skutečnými zájmy občanů.

 

 

 

Budete se v případě zvolení věnovat senátorské práci naplno, nebo se budete chtít souběžně věnovat i jiným zaměstnaneckým, politickým nebo dalším aktivitám?

V případě, že budu zvolen, budu se senátorské práci věnovat na plný úvazek. Podnikání přenechám mladším.

 

 

 

 

Rozhovor Haló novin s kandidátem KSČM do Senátu V. Roškotem

Kandidujete za KSČM v podzimních volbách do Senátu. Je to vaše první větší politická zkušenost? Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat?
O politiku a politickou práci jsem se zajímal již od útlého věku díky angažovanosti mých rodičů. Pracoval jsem řadu let v institucích zahraniční politiky republiky a vedle své podnikatelské činnosti působím v orgánu Obvodního výboru KSČM Prahy 3. Jsem přesvědčen, že jen aktivní účastí v politickém dění mohu věci ovlivnit. Hospodská klábosení nic neřeší. Proto jsem přijal nabídku kandidovat. Vážím si důvěry, kterou jsem dostal, a udělám vše pro to, abych své voliče nezklamal.
Jaké jsou největší problémy území, za které se ucházíte o post senátora? Jak byste jako senátor mohl a hlavně chtěl lidem, kteří zde žijí, pomoci?
Vedle obecných problémů, které jsou ve větších městských aglomeracích téměř totožné, chtěl bych se zaměřit na výstavbu levných – startovacích bytů, lepší organizaci zdravotní péče a dopravy. Praha 2 a 3 jsou uzavřené městské obvody bez možnosti teritoriální expanze. 90 % stavebních pozemků je privátních. Tato situace vytváří problém možné výstavby levných - startovacích bytů pro starší a mladé páry. Navíc pokračuje prodej obecních bytů po změně vedení Prahy 3 (nyní ODS) i se souhlasem zastupitelů ČSSD. Jediné řešení bytové otázky je zastavení prodeje obecních bytů a jednání s developery o možnosti zajistit v rámci jejich projektů výstavbu levných bytů. Současně jsem proti tzv. zhušťování stávajících sídlišť výstavbou nových bloků. Dalším palčivým problémem je rozptýlenost odborných zdravotnických pracovišť. Pacient musí zvládnou několik přesunů k absolvování základních odborných vyšetření. Zvláště pro starší občany je to fyzicky a psychicky náročné. Podporuji výstavbu trasy metra D, která by ulehčila komunikacím, protože oba naše obvody jsou v podstatě tranzitními obvody ve směru do a z centra Prahy. Praha, kde je soustředěna značná část historických památek spjatá s naší historií, by měla umožnit bezplatnou návštěvu vybraných objektů mládeži do 18 let.
Pokud se stanete členem horní komory parlamentu, jaké oblasti byste se chtěl věnovat především a proč?
Jak jsem již uvedl u první vaší otázky, mám zkušenost z práce v zahraničních vztazích. Poznal jsem, jak je důležité, a naše historie to potvrzuje, že jako malý stát s převažující exportní ekonomikou musíme se oprostit od jednostranného zaměření a hledat možnosti spolupráce napříč světovým společenstvím. Jen tak si můžeme zajistit bezpečnost a prosperitu.
Čím se zabýváte, nebo jste se zabýval v „civilním“ životě?
Do roku 1990 jsem, jak jsem již uvedl, pracoval v zahraničních vztazích ČSSR a v diplomatických službách. Od roku 1992 podnikám v oblasti obchodu.
O senátorské křeslo ve vašem volebním obvodě se bude ucházet třeba sociolog Ivan Gabal, lékař a občanský aktivista, letošní kandidát na prezidenta Marek Hilšer, Ladislav Jakl, herec Vladimír Kratina, nebo současný senátor Libor Michálek. Jak své protikandidáty hodnotíte a jakou svým soupeřům zaujímáte strategii?
Konkurence je velká. Do volebního klání vstupují již známé tváře z předchozích předvolebních klání nebo z veřejných politických aktivit a někteří senátorský post obhajují. Spoléhám na to, že se voliči již po více než 30 letech naučili rozeznávat, co jsou nereálné sliby, populismus, zájmy jednotlivců a zájmových skupin. Jaký bude Senát záleží jen na voličích, zda horní komora obhájí svou prospěšnou existenci, nebo se stane úložištěm vyhořelého paliva. Co se týče strategie ve své kampani budu vycházet z volebního programu KSČM s heslem S lidmi pro lidi. Nejsem sám voják v poli a nabízím voličům reálný program se znalostí jejich problémů (na pražských Vinohradech žiji již 52 let). Nejsem populista. V této souvislosti mě překvapila podpora písničkáře Huťky přející si smrt prezidenta od kandidáta do Senátu doktora Hilšera. Je to skladba neetická a zvláště od lékaře bych to nečekal.
Voleb do Senátu se účastní obvykle dost málo voličů. Proč to podle vás tak je a jak a čím budete na voliče apelovat, aby jich přišlo víc? Jakou připravujete volební kampaň? Máte nějaké motto?
Senát má v našem politickém systému řadu pozitivních funkcí, ale otázka je, zda je dostatečně využívá. Podle mého si Senát za dobu své existence nepřesvědčil občany o své účelnosti. Stále je pokládán za zbytečnou instituci, která slouží k odkládání vysloužilých politiků - trafiku. Proto ten nezájem voličů o senátní volby. Přitom právě na voličích záleží, koho do Horní komory vyberou. V tomto smyslu budu při své kampani apelovat na voliče, aby k volbám šli a odpovědně zvažovali, koho z kandidátů do Senátu vyšlou. Moje kampaň se zaměří na obyvatele volebního obvodu prostřednictvím mítinků. Mým mottem je Bezpečnost a prosperita.

Jaký výsledek budete považovat za svůj volební úspěch?
Politickým úspěchem by bylo samozřejmě zvolení do Senátu. Jako osobní úspěch považuji už i to, že jsem dostal důvěru KSČM stát se kandidátem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.ss

Odpovědi kandidáta V. Roškota na otázky Haló novin
 
Na co nejčastěji vzpomínáte ze svých školních let?
Z období školních let a zejména s přibývajícími lety, často vzpomínám na učitele, klukoviny s kamarády a první lásky. Řada přátelství se zachovala až dodnes.
Kdo vás v životě nejvíce ovlivnil?
Nejvíce mě v životě ovlivnili rodiče.
Co považujete za svou nejlepší vlastnost, a co za nejhorší?
Okolí, v kterém se pohybuji, si váží mé pracovitosti, a jak se říká s tahem na bránu. Myslím si, že mi chybí více trpělivosti.
Bez čeho se v životě neobejdete?
Asi bych se těžko obešel bez rodinného zázemí, na které se mohu spolehnout.
Odpovídají vaše charakterové vlastnosti znamení zvěrokruhu, ve kterém jste narozen?
Myslím si, že každý ve svém znamení zvěrokruhu najde několik vlastností, které mohou být charakteristické pro danou osobu. V mém zvěrokruhu Raka by se určitě našly také, ale já se tím neřídím.
Kdybyste nemohl žít v ČR, jakou zemi byste si pro život vybral?
Během svého života jsem měl možnost poznat Kubánce i jejich zemi. Vážím si jejich upřímnosti, přesvědčení a odhodlání bojovat za svou věc. Asi by to byla Kuba.
Co vás v životě nejvíc potěšilo a co nejvíc naštvalo?
Nejvíce v životě mě potěšilo narození obou mých dětí. Co mě nejvíce štve je krátká historická paměť části národa.
Proč jste vstoupil do politiky?
Do politiky jsem vstoupil proto, že si myslím, že jen tak mohu věci kolem sebe ovlivnit. Hospodská jalová klábosení nic neřeší.
Největší politický amatér a největší politický profík, jaké znáte…
Největším politickým profíkem je Vladimír Putin. Ví, co chce, jak toho dosáhnout a zná dva až tři tahy dopředu. Ne nadarmo jsou šachy ruským národním sportem. Jeho americký protějšek zřejmě fandí baseballu. Často se neví, kam odpálený míček doletí.
Jakou životní moudrostí se snažíte řídit, respektive jaké je vaše životní krédo?
Mým životním krédem je nesmlouvavý boj proti zlu a bezpráví.
.
.


s
s
Ve středu 6.6. o dětském dni na jarovském sídlišti pomoc klukům z Moldávie při jejich prvních krocích na chůdách
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena